Nečiní-li správní orgán úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností, tedy § 80 správního řádu. V § 80 odst. 1 správní řád určuje: „Nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví.“ Citované ustanovení můžeme na základě § 6 odst. 1 správního řádu použít na jakékoliv postupy a úkony správních orgánů (nikoliv účastníků), na které se vztahuje správní řád.
Pokud jde o vydání rozhodnutí ve zmíněné „zákonné lhůtě“, pak primárně podle § 71 správního řádu platí, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Vydáním rozhodnutí se přitom rozumí:
- předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19, případně jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy „Vypraveno dne: „,
- ústní vyhlášení, pokud má účinky oznámení (§ 72 odst. 1),
- vyvěšení veřejné vyhlášky, je-li doručováno podle § 25, nebo
- poznamenání usnesení do spisu v případě, že se pouze poznamenává do spisu.
Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba:
- až 30 dnů (tedy celkově maximálně do 60 dnů), jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
- nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3 správního řádu, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. I tady je však dožádaný správní orgán povinen dodržet lhůtu 30 dní, pokud nadřízený orgán tuto lhůtu svým rozhodnutím neprodlouží. Po dobu nezbytnou k opatření údajů podle § 6 odst. 2 správního řádu lhůty pro vydání rozhodnutí neběží. Nedodržení lhůt se nemůže dovolávat účastník, který je způsobil.
Opatření proti nečinnosti na základě žádosti
Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti může podat účastník až po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí. Lze tak učinit písemně nebo ústně do protokolu, nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do pěti dnů potvrzeno, případně doplněno způsobem uvedeným v předchozí větě, je možné je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu.
Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu, bez ohledu na to, jak je označeno. Žádost účastník podává u nadřízeného orgánu, což je rozdíl např. oproti odvolacímu řízení. Žádost musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3.
V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí. Žadatel tedy musí vytvořit určitý administrativní „petit“, tj. jasně navrhnout, jakým konkrétním způsobem má nadřízený orgán o ochraně před nečinností rozhodnout – které ze čtveřice opatření z § 80 odst. 4 má nadřízený orgán přijmout. Tady lze doporučit písm. a) odst. 4, § 80, tedy přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí,
Možná opatření
Dle § 80 odst. 4 správního řádu může nadřízený správní orgán:
- přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí (což bývá v praxi nejčastější a jde de facto o nejmírnější formu nápravy nečinnosti),
- usnesením (nikoliv rozhodnutím) převzít věc a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu (jedná se o tzv. atrakci),
- usnesením (nikoliv rozhodnutím) pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení (jedná se o tzv. delegaci), nebo
- usnesením (opět nikoliv rozhodnutím) přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci, a je-li takový postup pro účastníky výhodnější; přitom přihlíží ke lhůtám uvedeným v § 71 odst. 3 správního řádu.
Usnesení podle § 80 odst. 4 správního řádu se ex lege oznamuje správním orgánům uvedeným v odst. 4 písm. b) až d), tedy nečinným správním orgánům, respektive dle písm. c) taktéž „novému“ správnímu orgánu, na který je projednání a rozhodnutí věci nadřízeným orgánem delegováno. Dále se oznamuje účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1 správního řádu, tj. účastníkům řízení ve věci, kteří jsou oprávněni odvolat se proti tomuto usnesení k nadřízenému orgánu, pokud mají za to, že přijaté opatření proti nečinnosti správního orgánu je nedostatečně (resp. nevhodně) „chrání“ před nečinností. Ostatní účastníci se o usnesení vyrozumí veřejnou vyhláškou.
Usnesení musí nadřízený správní orgán vydat i v případě, že žádosti účastníka podle § 80 odst. 3 věty druhé nevyhoví (nepřijme takové opatření, jaké účastník řízení žádal). Takové usnesení se oznamuje pouze tomuto účastníkovi a nelze se proti němu již dle § 80 odst. 6 správního řádu odvolat.
Nerozhodne-li ani nadřízený správní orgán
Pokud ani nadřízený orgán nerozhodne o žádosti v zákonem stanovené lhůtě (de facto dvojitá nečinnost), je třeba hledat ochranu u správního soudu – viz § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „soudní řád správní“), upravující ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Dle § 79 odst. 1 „ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení…“ Podání této žaloby je marné vyčerpání procesních ochranných prostředků (v našem případě dle správního řádu), což je tu splněno použitím opatření proti dle § 80 správního řádu.
Účelem ochrany proti nečinnosti podle § 79 a násl. soudního řádu správního je ochrana před skutečnou nečinností správního orgánu, při níž dochází např. k oddalování rozhodnutí, ke komplikacím ve vedení řízení, které zpravidla brání ukončení řízení vydáním rozhodnutí. Žalovaným je správní orgán, který má podle žalobního tvrzení povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení. Uložení povinnosti vydat rozhodnutí ve věci samé určuje pravomoc správního soudu a současně determinuje žalobní petit. Žalobce tedy například nemůže usilovat o uložení povinnosti vydat rozhodnutí o přerušení řízení.
Žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. Zmeškání této lhůty nelze dle soudního řádu správního prominout.
Tento typ správní žaloby musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení věci, v níž se žalobce ochrany proti nečinnosti domáhá, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, návrh výroku rozsudku.
Soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Soud dle § 81 odst. 3 soudního řádu správního má za povinnost zamítnout žalobu, pokud není důvodná. Podtrhněme, že správní soud tu „pouze“ nařídí vydat rozhodnutí nebo osvědčení, sám správní rozhodnutí za správní orgán vydat nemůže (např. nemůže vydat konkrétní stavební povolení či živnostenský list).
VZOR STÍŽNOSTI
Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním Právu 1 128 00 Praha 2 Odbor odvolání a správních činností nepojistných dávek Stížnost na nečinnost pobočky úřadu práce I. Dne … jsem podal na pobočku úřadu práce … žádost o příspěvek na péči. Jednou ze základních podmínek pro přiznání tohoto příspěvku je výsledek sociálního šetření, jemuž jsem povinen se podrobit podle ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Toto šetření podle § 25 téhož zákona provádí krajská pobočka úřadu práce. Podle ustanovení § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. Tuto lhůtu lze prodloužit až o 30 dnů, je-li zapotřebí nařídit místní šetření. Je evidentní, že lhůta pro provedení sociálního šetření od doby podání žádosti činí nejvýše 30 dní. V mém případě tato lhůta skončila dnem … Doba pro vydání rozhodnutí tedy skončila dnem …, protože ke lhůtě 30 dnů pro provedení sociálního šetření lze připočíst dobu nejvýše 30 dnů pro vydání rozhodnutí. II. Vzhledem k tomu, že se jedná o jasný případ nečinnosti správního orgánu, požaduji, aby ministerstvo práce přikázalo krajské pobočce úřadu práce …, aby stanovil termín provedení sociálního šetření na dobu dohodnutou se žadatelem nejdéle však do 15 dnů ode dne doručení této žádosti na ministerstvo práce a bezodkladně mě o stanoveném termínu vyrozumělo. V … dne…. podpis a adresa stěžovatele
Michal Šimůnek
