Dne 19.10.2017 jsem navštívil nový pavilon Kliniky asistované reprodukce REPROMEDA v Brně, kde jsem měl možnost prohlédnout si i veřejnosti nepřístupné prostory. Michal Šimůnek
Moderní technologie i bylinky. Brněnská Repromeda otevřela největší české centrum léčby neplodnosti
Na brněnské klinice Repromeda dosud neplodné páry absolvovaly do tisíce pokusů o umělé oplodnění ročně. V novém moderním areálu v brněnských Bohunicích by vedení Repromedy chtělo počet pokusů zdvojnásobit.
Jen do nových přístrojů klinika investovala 15 milionů korun. Díky novým technologiím budou lékaři moci detailněji sledovat, jak se embrya vyvíjejí. Zárodky také bude možné ještě před jejich zavedením do dělohy geneticky vyšetřit, zda u nich nehrozí rozvinutí závažných onemocnění. „Obě metody zvyšují úspěšnost léčby neplodnosti,“ řekla ředitelka a lékařka Kateřina Veselá, která Repromedu založila před sedmnácti lety se svým manželem a současným primářem kliniky Janem Veselým.
Nový Biology Park v univerzitním kampusu nedaleko brněnské fakultní nemocnice, kam Repromeda sestěhovala svá tři dosavadní pracoviště, je nyní rozlohou největším centrem léčby neplodnosti v Česku. „Navážeme také užší spolupráci s univerzitou. Zároveň se zlepší podmínky pro vědeckou práci, protože neděláme jen asistovanou reprodukci, ale spolupracujeme s 25 klinikami, pro které vyšetřujeme vzorky jejich pacientů,“ řekla Veselá.
Klinika měla v loňském roce obrat kolem 200 milionů korun. „V posledních letech jsme meziročně rostli o 25 procent, což bychom rádi udrželi i do budoucna. Byl to také jeden z důvodů stěhování. Ve starých prostorách by takový růst byl neudržitelný,“ řekl provozní ředitel Jonáš Vokřál, který je shodou okolností synem brněnského primátora – Petr Vokřál je členem hnutí ANO, jehož šéf Andrej Babiš je pro Repromedu největším konkurentem.
V deseti klinikách spadajících pod řetězec FutureLife, které Babiš vlastní prostřednictvím svého investičního fondu Hartenberg, proběhne zhruba třetina všech cyklů mimotělního oplodnění. Ministr financí vlastní také kliniky na Slovensku, v Anglii a v Irsku. FutureLife je momentálně evropskou dvojkou v oboru reprodukční medicíny.
„Dali jsme si cíl, že do roku 2019 nebo 2020 navýšíme tržby ze současných dvou miliard korun na 3,5 miliardy a staneme se jedničkou v Evropě,“ popsal letos v létě Jozef Janov, který se o Babišův fond stará. Kromě Babiše české kliniky skupují také provozovatelé zahraničních center asistované reprodukce.
Manželé Veselí naopak vidí svou jedinečnost v tom, že zůstávají ryze českou firmou a byznys drží v rodině – jejich dcera Tereza Agáta Veselá pracuje pro Repromedu jako PR manažerka.
Ředitelka Veselá přirovnala nástup řetězců na český trh k boomu hypermarketů, které sázejí na akční ceny. Vedle nich si ale podle ní své zákazníky najdou i farmářské trhy s biopotravinami. „Je to paralela s tím, co děláme my. Každý si může vybrat, kam půjde. Je jasné, že v řetězci mohou lidé najít nižší ceny, ale vždy tu bude místo i pro kliniky, které pracují jinak,“ podotkla lékařka.
Nové sídlo Repromedy je zařízené v duchu čínské filozofie Feng shui. Ředitelka Veselá věří, že to přispívá k psychické pohodě pacientů, kteří v čekárně najdou třeba stěnu z živých rostlin a lékaři je vyslechnou v ordinacích s názvy jako voda nebo dřevo. Veselá si oblíbila také tradiční čínskou medicínu, akupunkturu nebo bylinky. Tyto metody podle ní využívá až třetina pacientek kliniky.
Spojení západní medicíny se stále populárnějšími alternativními metodami by mohlo do Repromedy přilákat také více zahraničních klientů. V Repromedě nyní cizinci tvoří zhruba třetinu všech pacientů. Česko je pro zahraniční neplodné páry kvůli poměrně liberálním pravidlům a nižším cenám oblíbenou destinací. Repromeda by ale uvítala, kdyby se české regule rozvolnily ještě více. Veselá například podporuje návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové, aby umělé oplodnění mohly podstoupit i nezadané ženy nebo lesbické páry. Dnes je i k oplození spermatem anonymního dárce nutný souhlas ženina partnera. V praxi to ale ženy často obcházejí tím, že se domluví s kamarádem, který souhlas na klinice podepíše.
Veselá současný stav označila za diskriminaci singles nebo lesbických párů. „Do připravované novely zákona jsme dali připomínku, aby si svobodné ženy nebo ženy v registrovaném partnerství mohly požádat o oplození spermatem anonymního dárce. Žijeme ve společnosti, která k tomu spěje,“ myslí si ředitelka Repromedy a odmítá, že by za voláním po uvolnění pravidel byl cíl rozšířit počet klientek. „Nemyslím si, že by počet narostl výrazně. Možná o trochu ano. Ale zejména by díky tomu některé klientky už nemusely lhát, že ten pán, co vedle nich sedí, je jejich přítel,“ podotkla.
Veselá by podpořila i další návrh Marksové – zvýšit věkovou hranici, do níž umělé oplodnění částečně proplácí zdravotní pojišťovny, ze současných 39 na 43 let. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček je jako lékař zatím spíš proti tomu, aby byla asistovaná reprodukce hrazena starším ženám. „Budeme rádi, když se doba úhrady prodlouží. Na druhou stranu máme trochu obavu, aby se tímto pacientům nedostalo falešného signálu, že mají spoustu času. Už dnes velmi často chodí těsně před vypršením úhrady,“ řekla Veselá s tím, že individuální léčba jednoho páru může trvat týdny až měsíce. Právě odkládání mateřství je jedním z důvodů, proč se neplodnost týká až každého pátého českého páru.
Pojišťovny ženám hradí tři až čtyři cykly, na jeden cyklus přispívá kolem 50 tisíc korun. Pacientky ale musí doplácet za léky nebo některé metody dalších 30 až 50 tisíc v závislosti na konkrétních potížích, které pár s početím má.
Ředitelka brněnské Repromedy by přivítala, kdyby ženy mohly jednu ze tři až čtyř úhrad využít nikoli na pokus o umělé oplodnění, ale na včasné zamražení vajíček, jejichž kvalita s věkem klesá. Této praxi se říká social freezing, tedy zamražení vajíček ze sociálních důvodů. Přistupují k němu ženy, které například kvůli kariéře chtějí s těhotenstvím počkat, ale obávají se, že v pozdějším věku už to nepůjde. „Tyto ženy by si třeba mohly k promoci jako dárek od tatínka nechat vajíčka zamrazit. Pak by mohly mít tu kariéru klidnější, protože my jim tímto způsobem pomáháme uchovat plodnost,“ vysvětluje Veselá. Dodává ale, že ani pak nelze mateřství odkládat donekonečna. Zákonná hranice je 49 let.
Markéta Šrajbrová (Hospodářské noviny)
