Hvězdárna Ďáblice jako jediná v České republice, umožňuje přímé astronomické pozorování velkým dalekohledem handicapovaným lidem z invalidního vozíku. Tento projekt je ojedinělý v evropském i světovém měřítku.
Systém bezbariérového astronomického pozorování (BAP) na hvězdárně Ďáblice využívá unikátních vlastností tzv. Coudé montáže dalekohledu ve východní kopuli hvězdárny. Dalekohledová montáž zajišťuje, že dalekohled je možné zamířit k pozorovanému objektu na obloze a to, že dalekohled bude objekt během pozorování sledovat. Montáž totiž musí kompenzovat otáčení Země kolem své osy. Zatímco u jiných typů montáží se okulár pohybuje, podle velikosti dalekohledu až o jednotky metrů, a pozorování probíhá ze schůdků či žebříčků, v případě Coudé montáže se okulár nepohybuje. Toho využíváme pro bezbariérové pozorování. Velmi zjednodušeně řečeno, stačí „jenom“ vozíčkáře dopravit k okuláru. Hlavní součástí systému BAP je zdvižná plošina, která dopravuje vozíčkáře k dalekohledu. Vzhledem k tomu, že v kopuli je relativně málo místa, jenom tolik, aby se v ní mohl volně pohybovat dalekohled, musela být plošina navržena tak, aby mu v žádném případě nepřekážela. Museli jsme také upravit okulárový nástavec tak, aby s ním mohli pozorovat jak stojící, tak i sedící osoby a nedocházelo ke změně zaostření. Další drobné úpravy bylo nutné provést v interiéru hvězdárny.
Původně byl navržen přístup do hvězdárny pro handicapované po chodníku, který by byl vybudován v místě původní vozové cesty využívané při stavbě třetí kopule. Tím by vznikl nejenom bezbariérový přístup přímo do budovy v místě východní kopule hvězdárny, ale byl by zajištěn i přístup do třetí samostatně stojící kopule. Bohužel na toto jednoduché a přirozené řešení nenavazuje žádná komunikace. Chodník v místě předpokládané obslužné komunikace je rozbitý a v blízkosti neexistuje ani odstavná plocha. Aby systém BAP mohl vůbec fungovat, museli jsme na hlavní přístupové schodiště hvězdárny instalovat schodovou plošinu, která je ovšem pomalá a je vystavena povětrnostním vlivům i útokům vandalů. Paradoxně nejsložitější problém tedy není vlastní BAP, ale to, jak dopravit handicapované ke hvězdárně. Musí totiž nějak ke hvězdárně dojet, vystoupit z auta a dostat se k budově. Mlatová cesta ani zatravňovací dlaždice nejsou pro pohyb vozíků vhodné, navíc hvězdárna je v provozu celoročně. Obslužná, celoročně sjízdná komunikace je tedy pro hvězdárnu naprostou nutností.
I bez této komunikace je zprovoznění BAP významným krokem pro podporu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO).
Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je největší institucí svého druhu v ČR. Jejím posláním je především seznamovat širokou veřejnost s astronomií a příbuznými přírodními a technickými vědami. Je organickou částí pražské kultury a v současné době provozuje svoji činnost ve třech objektech: Štefánikově hvězdárně na Petříně, Planetáriu Praha a Ďáblické hvězdárně. Pozornost věnuje handicapovaným spoluobčanům dlouhodobě. Planetárium Praha má systém bezbariérového pohybu ve veřejně přístupných prostorách a ročně ho navštíví přes 200 handicapovaných, ať už jednotlivci nebo v rámci organizovaných skupin. Na Štefánikově hvězdárně jsou přístupné výstavní prostory a promítací sál.
Proč zatím nikde nebyl zprovozněn velký dalekohled pro vozíčkáře?
V drtivé většině případů se okulár dalekohledu pohybuje v závislosti na nastavení dalekohledu a jeho velikosti až o jednotky metrů. Je zcela běžné, že vlastní pozorování probíhá ze schůdků nebo žebříčků. Aby mohl handicapovaný pozorovat, je ho nutné vyzdvihnout do výšky a přiblížit ho k okuláru. Vzhledem k velikosti oblasti, ve které se okulár pohybuje, je nutný nejenom vertikální pohyb, ale také pohyb horizontální, popřípadě natáčení. Takové zařízení se pokusili vyrobit na několika hvězdárnách ve světě, ale zkušenosti s provozem nejsou příliš dobré. Zatím není přístupná ani jedna kopule. Další možností by bylo využít nějaký pohyblivý periskopický systém, který by přinesl světlo z okuláru dalekohledu až do oka handicapovaného pozorovatele. Takové systémy byly ve světě také vyrobeny, ale jsou velmi náchylné na mechanické poškození a ve většině případů degradují pozorovaný obraz – stejně jako kamera nasazená na okulár přenášející obraz na obrazovku. O ní jsme ani neuvažovali.
Omezení pro handicapované návštěvníky?
Přes naši veškerou snahu není možné vyrobit takové zařízení, které by mohli využívat všichni handicapovaní. Pro systém bezbariérového astronomického pozorování platí určité limity. Je nutné, aby tělesně postižený byl schopen používat standardní ručně poháněný vozík a byl schopen manuálně zaostřit zařízení.
Je nutné se na pozorování předem objednávat?
Určitě ano. Potřebujeme o Vás vědět, abychom Vám mohli zajistit maximální komfort. Také je dobré poradit se i s kolegy na hvězdárně ohledně vlastního pozorování – zejména viditelnosti objektů – v tomto jsme zcela závislí na přírodě.
