Určení data vzniku invalidity pro přiznání invalidního důchodu už by mělo vycházet výhradně z řádně zjištěného vývoje zdravotního stavu žadatele. Česká správa sociálního zabezpečení na doporučení ombudsmana změnila svůj vnitřní předpis a nebude už určení data vzniku invalidity odvíjet od data, které žadatel uvedl v žádosti o invalidní důchod. Datum se bude určovat podle vývoje zdravotního stavu ke dni, kdy invalidita skutečně vznikla.
„Považuji za velký úspěch, že se podařilo přesvědčit Českou správu sociálního zabezpečení, aby změnila svůj předpis. Odstranila se tím nespravedlnost dopadající zejména na lidi vážně nemocné, kteří nově mají šanci na správně přiznaný invalidní důchod,“ uvádí ombudsman Stanislav Křeček a dodává: „Oceňuji práci a odhodlání svých spolupracovníků, kteří řadu let řeší někdy až zdánlivě beznadějné případy nízkých nebo nepřiznaných invalidních důchodů. Je to jejich velké vítězství.“
V minulých letech se ombudsman opakovaně setkával s případy nesprávně stanoveného data vzniku invalidity, které následně negativně ovlivnilo i výši přiznaného invalidního důchodu, nebo dokonce vedlo k zamítnutí žádosti o důchod.
Česká správa sociálního zabezpečení podle své metodiky vycházela z data, které žadatel uvedl v žádosti jako datum, k němuž požaduje přiznání invalidního důchodu. Při posuzování zdravotního stavu tak ČSSZ zjišťovala zdravotní stav a pracovní schopnosti žadatelů pouze k datu uvedeném v žádosti. Opomíjela fakt, že onemocnění může trvat delší dobu, někdy i mnoho let.
Podle metodiky ČSSZ žadatelé vlastně sami určili datum vzniku své invalidity. Zejména u psychiatrických onemocnění žadatel přitom většinou ani nemá na své onemocnění reálný náhled. Může určit datum, od kterého žádá, aby mu byl důchod přiznán, ale tento den nemusí být totožný s datem, kdy se stal invalidním a vznikl mu na důchod nárok. Je úkolem posudkových lékařů zabývat se vývojem onemocnění a jeho dopadu na pracovní schopnosti.
Datum vzniku invalidity má zásadní význam. Vymezuje totiž období, v němž se zjišťuje potřebná doba pojištění pro vznik nároku na přiznání důchodu. Pokud ČSSZ označila vznik invalidity dnem uvedeným v žádosti, stávalo se, že žadatel k tomuto datu nezískal potřebnou dobu pojištění a důchod mu nemohl být přiznán.
Typicky k tomu docházelo v případech, kdy se onemocnění dlouhodobě rozvíjelo, žadatel už více let nebyl schopen pracovat, uzavíral se před světem a k podání žádosti o invalidní důchod ho až s odstupem delší doby přiměli např. rodiče. Období, v němž se zjišťuje potřebná doba pojištění, u něj proto zahrnovala právě dobu, kdy už nebyl schopen pracovat. Invalidní důchod pak byl velmi nízký, nebo dokonce ani nemohl být přiznán.
ČSSZ nakonec uznala výhrady ke svému postupu a podle doporučení změnila svou metodiku. Nově se při určování data vzniku invalidity nebude řídit datem, které uvedl žadatel, ale vždy si opatří dostatečné množství potřebných, z nichž bude možné určit vývoj onemocnění a jeho dopady na snižování pracovních schopností. Na základě těchto zjištění bude možné přesvědčivě stanovit datum vzniku invalidity.
Zdroj: Veřejný ochránce práv
