Vyhlídkové lety na letišti Mladá Boleslav

V sobotu 5. 6. 2021 jsem se zúčastnil akce s vyhlídkovými lety pro osoby se zdravotním znevýhodněním na sportovním letišti Mladá Boleslav.

 

Letová plocha se nachází západně od dálnice Praha – Liberec, cca 3km jižně od „města škodovek“. Na severním okraji letiště najdete Letecké muzeum Metoděje Vlacha s rozlehlým parkovištěm, na kterém jsou k dispozici dvě stání pro dobíjení elektromobilů.

 

Na tomto parkovišti byl sraz účastníků, kde nás jménem společnosti AVES BOHEMICA (létající vozíčkáři) přivítal pan Marian Vilhan. Tento temperamentní muž nám podal základní informace o průběhu akce a následoval přesun na letovou plochu.

 

Zde se nás ujala parta bezva lidí. Mohli jsme okukovat letadla, vše si osahat, dozvědět se vše, co nás zajímalo a třeba si i prohlédnout ostatní létající stroje, uzemněné v přilehlém hangáru.

 

Mimo jiné zde byl k vidění odstrojený ULL letoun RANS S6 Coyote II ve fázi úprav pro úplné ruční řízení, díky čemuž mohou létat i lidé s dysfunkcí dolních končetin.

 

Na stojánce byly vyrovnané samé pěkné stroje, některé i ve vícenásobném zastoupení. Namátkou Zlín Z – 43, Sparow ML, Antonov AN – 2, Teknam P 92 J, ASK – 21, malý sportovní vrtulník a spousta jiných strojů, které ani neumím pojmenovat.

 

A pak už se šlo létat. Bylo jen na nás, zda jsme se nechali povozit v roli pasažéra nebo jsme okusili ten pocit, jaké to je řídit „éro“. Vybrali jsme si stroj, se kterým jsme chtěli letět, dohodli se s pilotem a pokud bylo třeba, by\la po ruce parta asistentů, kteří všem ochotně pomohli s nástupem do letadla nebo vrtulníku. Nemuseli se bát ani vozíčkáři. Každý kdo chtěl, tak se do letadla dostal a letěl. A že těch letů za celý den bylo! Smekám před piloty, kteří se za celý den skoro nezastavili.

 

Každý z nich se snažil o co nejpohodovější letový projev, o umožnění těch nejkrásnějších výhledů v blízkém okolí a hlavně o nasátí toho, o čem létání je. O svobodě pohybu v 3D prostoru, o nadhledu, o radosti, že to letí, že vás to poslouchá, o stoupácích, o klesácích, o partě fajn lidí, kteří pomohou, když je třeba, o toleranci a dodržování pravidel.

 

Může se stát, že jste se v létání našli a chtěli byste se mu věnovat. Ani to není žádný zásadní problém. Stačí se spojit s pány Marianem Vilhanem nebo Vladimírem Podneckým, kteří se již od roku 2017 zabývají pilotním výcvikem i pro vozíčkáře na mladoboleslavském letišti.

 

Máme odlétáno, ale z letiště se nám ještě nechce, protože se je stále na co dívat. Ve vzduchu plachtař Jan Sobotka předvádí akrobacii s kluzákem ASK – 21, vzdušným prostorem se prohání elegantní Sparrow ML, můžeme se kochat svistem rogala, nebo majestátním letem motorizovaného větroně.

 

Další možností je prohlídka přilehlého leteckého muzea, čehož mnozí využili i v pauze, vynucené krátkou přeprškou. Muzeum je plně bezbariérové, dvoupodlažní s možností využití leteckého simulátoru.

 

Co říci závěrem? Organizátoři odvedli ohromný kus práce, objednali bezvadné slunečné počasí, perfektně se o nás starali a zvolili trošku jinou formu v porovnání s tradiční akcí OSH v Hradci Králové. Každý se mohl cítit jako součást toho letištního mumraje a hlavně je tu snad nová akce a příležitost pro nás hendikepované.

 

Děkuji všem, kteří se na pořádání této bezva akce podíleli a do dalších let jim přeji pevné zdraví, spoustu elánu a vše dobré.

 

Lubomír Můr

 

K Lubošovu preciznímu líčení si dovolím ještě osobní poznámku. Letecký den pro hendikepované v Mladé Boleslavi mi splnil jeden z mých dávných snů, a to proletět se ve vrtulníku. Ze začátku jsem moc nevěřil, že mě do toho stroje dostanou. Mám nervosvalové onemocnění Charcot-Marie-Tooth a věděl jsem, že pomocníkům při přesunu z vozíku do vrtulníku vůbec nepomůžu. První pokus o transport nevyšel, ale ukázal mi, jak na to. Při druhém pokusu už pomocník s pilotem poslechli mých rad a podařilo se… Seděl jsem ve vrtulníku. Ještě mě srovnali v sedačce, připoutali a nasadili sluchátka a mohlo se letět. Zážitek to byl úžasný. Sice moje stabilita při výkrutech nebyla stoprocentní, ale kolega za mnou mě jistil a moc jsem si to užil. Moc děkuji organizátorům a především Marianu Vilhanovi za možnost tuto parádu absolvovat.

 

Mgr. Michal Šimůnek

 

Označeno v Ze života Společnosti