Metro ve městech obvykle tvoří páteř veřejné dopravy. Patří k němu ještě systém městské železnice, zejména v německy mluvících zemích označovaný jako S-Bahn. Metro může být v některých úsecích vedeno povrchem, podobně jako v Praze např. v oblasti Stodůlek nebo Černého Mostu, obvykle je ale jeho většina skryta v podzemních tunelech a stanicích. S tím souvisí jeden z důležitých atributů metra – jeho přístupnost pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace či rodiče s kočárky. Přístupy k řešení této problematiky se v jednotlivých městech Evropy v průběhu historie lišily. Aktuální stav bezbariérovosti je proto výsledkem historického vývoje, technických parametrů stanic a současných možností provozovatelů včetně těch finančních. Jak si v této kategorii ve srovnání s evropskými metropolemi stojí pražské metro? A jaký je aktuální stav příprav na bezbariérové zpřístupnění zbylých 15 stanic pražského metra, kde osobní výtah ještě není?
Metro, jako systém podzemní městské dráhy, si letos připomnělo 160 let od zahájení provozu prvního úseku. Stalo se to 10. ledna 1863 v Londýně, kdy první vlaky na lince Metropolitan Railway projely mezi stanicemi Paddington a Farrington. Ostatně mezinárodní slovo metro pochází právě z názvu první linky. Doba, kdy vzniklo metro v jednotlivých městech, hraje zásadní roli v jeho bezbariérovosti. Čím starší, tím více bariérové.
Londýnské metro má v současnosti 11 linek a 272 stanic. Vzhledem k jejich stáří, rozsahu sítě, v mnoha případech také kvůli prostorové úspornosti nebo složitému přístupu stanic je většina z nich bariérová, bez výtahů či plošin. Do roku 1993 byla v londýnském metru přeprava vozíčkářů dokonce zakázána s odkazem na přísná pravidla požární bezpečnosti a evakuace cestujících. Bezbariérové zpřístupňování metra se v Londýně stalo prioritou až na přelomu 20. a 21. století s prodloužením linky Jubilee Line.
Pařížské metro je jedním z nejrozsáhlejších v Evropě, má 16 linek a 308 stanic. I přesto, že provoz zahájilo před 123 lety, je považováno za jedno z nejmodernějších, alespoň v Evropě. Je to zejména kvůli plně automatické lince 14, která byla zprovozněna v roce 1998 a je plně bezbariérová nebo obecně automatizaci starých linek za provozu. Většina stanic pařížského metra nicméně není vybavena výtahy, plošinami či rampami. Týká se to zejména nejstarší části metra. Mnoho ze zdejších stanic je natolik úsporných, že s ohledem na situaci na povrchu není jednoduše výtah kde postavit. Proto některé úseky metra v Paříži na povrchu kopírují autobusové linky s nízkopodlažními spoji, které zajišťují přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.
Nejstarším metrem v kontinentální Evropě je podzemka v Budapešti, kde linka M1 zahájila provoz na začátku května 1896. Metro v Budapešti má stejně jako to pražské tři linky a celkem 52 stanic. Z nich je přesně polovina bezbariérově zpřístupněná. Většinou se jedná o nové úseky, které byly zprovozněny v nedávné době. Například na nejstarší lince M1 není ani jedna stanice vybavena výtahy pro přepravu vozíčkářů.
Berlínské metro je jen o zhruba dva roky mladší než pařížské, má devět linek a 172 stanic, nicméně zhruba 70 z nich, zejména těch nejstarších, stále není vybaveno výtahy, rampami či plošinami. Bezbariérově zpřístupněných je v současnosti zhruba 60 % stanic.
Když se podíváme k jižním a severním sousedům, Varšava i Vídeň se mohou pochlubit 100% bezbariérovostí svého metra. Nicméně v případě Varšavy je to dáno tím, že tamní metro je poměrně mladé. První linka byla ve Varšavě otevřena teprve v roce 1995. Metro ve Vídni je také o pár let mladší než pražské. Do zkušebního provozu bylo uvedeno v květnu 1976 a do oficiálního v roce 1978. V Rakousku, Německu a řadě dalších měst na západ od československých hranic, kde se metro nově stavělo, se bezbariérovost jako celospolečenská norma objevila a začala uplatňovat mnohem dříve než u nás, proto je vídeňská podzemka nyní už zcela bezbariérová. Podobně je tomu např. v Mnichově, jehož metro funguje od října 1971, ale všech 96 stanic na šesti linkách je zcela bezbariérových, nebo v Norimberku, jehož první úsek metra byl zprovozněn 1. března 1972 a všech 49 stanic na třech linkách je plně přístupných pro vozíčkáře. Na druhou stranu je nutné podotknout, že jsou to jediná dvě města v Německu, jejichž metro je zcela bezbariérové. V Berlíně, v Hamburku či ve Frankfurtu tomu tak není, nicméně většina stanic jejich metra je výtahy nebo nájezdovými rampami vybavena.
Pražské metro není v současnosti v oblasti bezbariérovosti žádnou Popelkou ve srovnání s jinými evropskými metropolemi. Celkem 46 stanic ze 61 je v Praze plně nebo alespoň částečně bezbariérových. To jsou tři čtvrtiny všech stanic, cílový stav pražského metra je bezbariérově zpřístupnit všechny stanice metra. Historický handicap, který musela a musí Praha a Dopravní podnik hl. m. Prahy dohánět, je nicméně značný. Všechny úseky a stanice pražského metra, které byly zprovozněny do konce roku 1990, byly postaveny bez osobních výtahů či plošin. Jedná se o 41 stanic. Úseky a stanice, postavené a zprovozněné v období 1994–2015, byly již zcela bezbariérové. Bylo jich celkem 20.
První vlaštovkou v bezbariérovém zpřístupňování byla stanice Vyšehrad, kde DPP na konci 80. let vybudoval nájezdovou rampu od nástupiště ve směru z centra k nynějšímu Kongresovému centru, resp. Jedličkově ústavu. Do provozu byla uvedena v roce 1989. V roce 1990 bylo možné na některých stanicích, např. Florenc nebo Chodov, přepravovat osoby s omezenou schopnosti pohybu a orientace nákladními výtahy za obsluhy staničního personálu. První plnohodnotný osobní výtah v původních bariérových stanicích DPP vybudoval na Hlavním nádraží, mezi nástupištěm směr Háje a odbavovací halou Československých drah. Do provozu byl uveden 18.12.1992. Přesně půl roku nato, 18.6.1993, DPP uvedl do provozu osobní výtah i na opačné straně, tj. z nástupiště směr Nádraží Holešovice. Do konce 20. století se podařilo vybudovat a zprovoznit výtahy ještě ve stanicích Dejvická (1998) a Muzeum – C (1999). Následovaly Chodov a Skalka (2002), Pankrác, Muzeum – A a Budějovická (2004), o rok později Florenc – C a Vltavská. V letech 2004 a 2005 DPP zpřístupnil stanice Smíchovské nádraží, Nové Butovice a Strašnická pomocí zdvihacích plošin. V roce 2006 zprovoznil výtah ve stanici Florenc – B. V roce 2011 přibyly výtahy na Hájích a Národní třídě. Ve druhé polovině roku 2015 DPP uvedl do provozu výtahy ve stanicích I. P. Pavlova, Anděl a Roztyly. O rok později začal fungovat nový výtah ve stanici Můstek A, rok nato na Palmovce. Nedávnými přírůstky v bezbariérovém zpřístupňování pražského metra jsou výtahy na Opatově (2020), kaskáda výtahů na Karlově náměstí (2021) a tím nejnovějším, zprovozněným letos v červenci, je výtah ve stanici Nádraží Holešovice, který zde nahradil zastaralou zdvihací plošinu.
V pražském metru zůstává 15 stanic, které v současnosti nejsou bezbariérově zpřístupněny a čtyři (Nové Butovice, Smíchovské nádraží, Strašnická a Vyšehrad), které jsou částečně bezbariérové díky zdvihacím plošinám, resp. nájezdové rampě. Ve všech těchto stanicích DPP plánuje vybudovat osobní výtahy a jednotlivé projekty jsou v různé fázi rozpracovanosti.
Linka A
Jiřího z Poděbrad – Kaskádu výtahů podobnou jako na Karlově náměstí zde DPP buduje od září 2021 společně s kompletní rekonstrukcí stanice a výměnou eskalátorů. Výtahy by zde měly být zprovozněny na jaře příštího roku.
Flora – U této stanice je projektová příprava v nejpokročilejší fázi. DPP má na výstavbu výtahů a její kompletní rekonstrukci územní rozhodnutí. V průběhu posledního čtvrtletí letošního roku DPP plánuje vyhlásit veřejnou zakázku na zhotovitele stavby, aby příští rok mohl zahájit realizaci, ideálně v návaznosti na zprovoznění výtahů na Jiřího z Poděbrad. Stavební práce na Floře budou zhruba ve stejném rozsahu jako na Jiřího z Poděbrad, tj. stanice projde kompletní rekonstrukcí, DPP zde vymění eskalátory a postaví kaskádu výtahů. Dobu výstavby DPP odhaduje na dva roky.
Želivského – DPP pracuje na podkladech na podání žádosti o územní rozhodnutí, tj. v současnosti probíhá zajišťování vyjádření dotčených orgánů státní správy. Zahájení stavebních prací zde DPP předpokládá v roce 2026, ideálně v návaznosti na zprovoznění výtahů ve stanici Flora. Výstavba potrvá zhruba dva roky.
Náměstí Míru – Rekonstrukce stanice a vybudování výtahů zde DPP plánuje současně s dostavbou metra D a realizací přestupů mezi linkou D a A.
Staroměstská – Rada HMP v březnu 2020 uložila DPP, aby ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) zajistily zpracování prověřovací studie východního vestibulu stanice, jehož součástí by bylo také bezbariérové zpřístupnění. Vzhledem ke složitým geologickým poměrům a komplikovaným inženýrským sítím bylo v plánu v této lokalitě provést odpovídající geotechnický průzkum. V průběhu přípravných prací na průzkum se zjistilo, že místní podmínky jsou natolik složité, že akci nebude možné realizovat v původně navržené podobě. DPP nyní ve spolupráci s HMP a IPR hledají jiné řešení bezbariérového zpřístupnění stanice.
Malostranská – DPP má zpracovanou studii, vysoutěženého projektanta a pracuje na dokumentaci pro územní rozhodnutí. S IPR se dohodl, že pro podobu kiosku výtahu na povrchu bude vyhlášena architektonická soutěž na podkladě krajinářské studie. Zahájení stavebních prací DPP předpokládá nejdříve v roce 2026.
Hradčanská – DPP má zpracovanou studii a vysoutěženého projektanta. Stavební práce zde budou probíhat ve dvou etapách: kompletní rekonstrukce stanice a výstavba výtahů. Zahájení stavebních prací na výstavbě výtahu DPP předpokládá v roce 2027, potrvají zhruba dva roky.
Strašnická – Stanice je nyní částečně bezbariérová díky zdvihací plošině. V současnosti DPP pracuje na studii proveditelnosti bezbariérového zpřístupnění stanice, přičemž jednou z variant je přestavba tamního nákladního výtahu na kombinovaný. Studie by měla být dokončena v průběhu listopadu letošního roku a bude sloužit jako podklad pro další postup a realizaci výstavby výtahu.
Linka B
Českomoravská – DPP zde plánuje rekonstrukci stanice a vybudování výtahů. Má vysoutěžené architektonické řešení modernizace stanice. DPP předpokládá realizaci této akce ve dvou samostatných etapách, nejdříve modernizace stanice a později vybudování výtahů.
Invalidovna – Ve stanici DPP chystá kromě vybudování výtahů také výměnu eskalátorů a její kompletní rekonstrukci. Po výběru konkrétní varianty DPP zahájí projekční práce. Předpoklad zahájení stavby je v roce 2029.
Křižíkova – DPP získal pro bezbariérové zpřístupnění stanice územní rozhodnutí a v současnosti pracuje na dokumentaci pro stavební povolení. Po získání pravomocného stavebního povolení DPP vyhlásí veřejnou zakázku na zhotovitele. Zahájení stavby DPP předpokládá v roce 2026.
Náměstí Republiky – Byly zpracovány tři varianty umístění výstupů výtahů na povrchu. Po jejich prověření je nyní preferována varianta umístění v ulici V Celnici, nicméně v současnosti probíhá upřesňování samotného vyústění výtahu. Poté DPP dokončí veřejnou zakázku na projektanta a začne s přípravou dokumentace pro územní rozhodnutí. Odhad zahájení stavebních prací: rok 2027.
Smíchovské nádraží – Stanice je v současnosti částečně bezbariérově zpřístupněna plošinou. Studie propojení nástupiště a vestibulu stanice pomocí výtahů a pohyblivých schodů byla připomínkována dotčenými orgány státní správy. Příprava a realizace akce probíhá v koordinaci s projektem nového vlakového terminálu.
Radlická – V současnosti je již stavební povolení na výstavbu výtahu. DPP v tuto chvíli připravuje veřejnou zakázku na zhotovitele. DPP předpokládá zahájení stavby příští rok.
Jinonice – DPP si nechal zpracovat studii bezbariérového zpřístupnění stanice. Zahájení stavebních prací DPP předpokládá nejdříve v roce 2028.
Nové Butovice – Stanice je v současnosti částečně bezbariérová díky posuvné plošině. DPP si nechává zpracovávat studii proveditelnosti nahrazení této plošiny výtahem. Další kroky v přípravě vyplynou ze studie.
Linka C
Kačerov – DPP v současnosti pracuje na dokumentaci a podkladech pro podání žádosti o územní rozhodnutí. DPP zde plánuje kompletní rekonstrukci stanice a vybudování výtahu. Předpoklad zahájení stavebních prací ve stanici: rok 2026.
Vyšehrad – Stanice je ve směru z centra bezbariérově zpřístupněna nájezdovou rampou. DPP nechal zpracovat studii možného bezbariérového zpřístupnění stanice. Ze studie vyplynulo několik možností propojení nástupišť s okolním terénem nebo vzájemného propojení nástupišť výtahy. Po rozhodnutí MHMP a IPR o konkrétní variantě DPP zahájí projekční práce.
Pražského povstání – DPP si nechal zpracovat studii řešení výstavby výtahů ve stanici. Příští rok DPP prostřednictvím veřejné zakázky hodlá vybrat projektanta a následně zahájit projekční práce. Předpoklad zahájení stavebních prací: rok 2029.
Daniel Šabík, Mosty (kráceno)
