V naší republice je v současné době celkem 14 přístupných jeskyní. Většina z nich se nachází v krasových oblastech Moravy – kromě nejznámějších Punkevních s propastí Macocha, Sloupsko-šošůvských, Balcarky a Kateřinské na Blanensku dále v téže oblasti od roku 2008 nově zpřístupněná jeskyně Výpustek, „hanácké“ Javoříčské a Mladečské nedaleko Litovle, Na Pomezí a Na Špičáku v podhůří Jeseníků, Zbrašovské aragonitové v Teplicích nad Bečvou a nejjižněji položená Na Turoldu v CHKO Pálava. Zbylé tři jsou v českých krajích – Koněpruské nedaleko Berouna, Bozkovské dolomitové v Libereckém u Semil a Chýnovská v jižních Čechách blízko Tábora.
Obdivovat stalagmity, stalaktity i stalagnáty (krápníky rostoucí od podlahy, od stropu a srostlé ve sloup), průzračná jezírka i jinou výzdobu, někdy také hnízdící netopýry – to vše s odborným výkladem průvodce – mohou ve čtyřech z nich také osoby na vozíku. Další části článku představují tyto lokality podrobněji.
Jeskyně Na Špičáku
Začínáme severovýchodně od Jeseníku mezi obcemi Písečná (na silnici číslo 44) a Supíkovice v jedné z nejstarších písemně doložených středoevropských jeskyní s charakteristickým srdcovitým profilem.
Zhruba půlhodinová prohlídková trasa měří 220 metrů, vozíčkáři ji mohou v podstatě absolvovat celou s výjimkou úseku, který neumožňuje průjezd vozíku – je příliš úzký. Zároveň musí ke vstupu použít místo vchodu se schody bezbariérový východ a následně se přesunout na začátek prohlídky.
Na cestě srdcem a historií mj. uvidí propástku Kostnice (název díky nálezu kostí drobných čtvrtohorních obratlovců), sintrový vápencový blok připomínající sarkofág se symbolickým pojmenováním Královská hrobka, zastaví se i na křižovatce chodeb Kalvárie se zrestaurovanou renesanční malbou krucifixu nebo ve Velkém dómu (Ripperově sále), zdejším největším prostoru.
Jeskyně Na Špičáku je v lednu až březnu otevřena jen po dohodě, od dubna do října kromě pondělí, zavřeno má v listopadu a prosinci.
Jeskyně Výpustek
Nejmladší přístupná jeskyně v Moravském krasu je stranou centra návštěvnického zájmu této oblasti, zhruba dva kilometry jihozápadně od obce Křtiny při silnici do Adamova. Křtinský nádherný poutní kostel Jména Panny Marie má „otevřené dveře“ i pro vozíčkáře .
Od 30. let minulého století jeskyně „trpěla“. Původně v ní měl být podzemní muniční sklad Ministerstva národní obrany, rok před koncem války se tam vyráběly letecké motory pro potřeby německé armády, v 60. letech v ní armáda zřídila velitelské stanoviště, které bylo až do konce roku 2001 přísně utajováno a bedlivě střeženo.
Trasa prohlídky je dlouhá 600 metrů, trvá 75 minut a prakticky celá je bezbariérová, kvůli vysokým prahům u vstupu ji ale mohou absolvovat jen osoby na mechanickém vozíku s doprovodem. A na co je dobré z trasy upozornit? Vzhledem k dřívějšímu vojenskému využití především na to, že na několika místech jsou patrné lidské zásahy, které nenávratně změnily interiér, dále na rozlehlý Medvědí sál s věrným modelem jeskynního medvěda v životní velikosti nebo na Jindřichův sál s vynikající akustikou.
Návštěva jeskyně je možná celoročně – od května do září každý den v týdnu, ostatní měsíce kromě pondělí.
Sloupsko-šošůvské jeskyně
Tento rozsáhlý jeskynní systém na severním konci zhruba 7,5 kilometru dlouhého krasového kaňonu Pustý žleb má název podle městyse Sloup, kam katastrálně náleží, a vedlejší vesnice Šošůvka, v logu má krápník Svícen, patrně nejznámější těchto jeskyní i celého Moravského krasu. Vozíčkáři ho ale neuvidí – je totiž na dlouhé prohlídkové trase, zatímco oni se mohou vydat pouze na kratší okruh jen Sloupskými jeskyněmi (890 metrů, 70 minut) bez Eliščiny jeskyně a Nagelovy propasti s hloubkou zhruba 90 metrů, jejíž půdorysné rozměry ji řadí k našim nejmohutnějším propastem.
Prohlídka začíná Nicovou jeskyní s bronzovými plaketami s podobiznami významných krasových badatelů Jindřicha Wankela a Karla Absolona; zvláštní pojmenování získala podle nickamínkové výzdoby na stěnách (nickamínek = kašovitá vápnitá hmota). Trasa pokračuje prokopanou chodbou do Starých skal mj. s mohutnou Gotickou chodbou a 65 metrů hlubokou Stupňovitou propastí, do které se díky novému přemostění nabízí zcela netradiční pohled. K východu jeskyní Kůlna se návštěvníci dostanou Trámovou a Stříbrnou chodbou.
Sloupsko-šošůvské jeskyně lze obdivovat od března do listopadu, doporučuje se předchozí objednání.
Punkevní jeskyně
Nejnavštěvovanější tuzemské jeskyně lákají především plavbou motorovými čluny po hladině ponorné říčky Punkvy s mezipřistáním na podzemním přístavišti spojeným s prohlídkou nádherného Masarykova dómu a dále s možností podívat se ze dvou můstků na dno 138 metrů hluboké propasti Macocha, kterým Punkva protéká – vozíčkáři si mohou z vyjmenovaného dopřát jen pohled z horního můstku.
Vstup do podzemí je asi dva kilometry od bezbariérově přístupného objektu Ústřední informační služby Skalní mlýn na jižním konci Pustého žlebu. Vozíčkáři mohou jako jediní zaparkovat u zmíněného vstupu; vzhledem k nepřetržitému velkému počtu procházejících turistů, projíždějících cyklistů i k občasné jízdě „jeskynního“ vláčku je potřeba jet velmi opatrně. V nové provozní budově mohou vozíčkáři použít bezbariérové toalety.
Z prohlídkové trasy o celkové délce (tj. včetně plavby) 1250 metrů je vozíčkářům přístupná úvodní, suchá část Předním dómem, Tunelovou chodbou, kolem tvarově unikátního stalagnátu Anděl a uměle vytvořenou Spojovací chodbou na dno Macochy a stejnou cestou nazpět – tato „suchá“ trasa trvá přibližně 45 minut, její délka dosahuje 950 metrů. Protože několikrát nesplňuje parametry bezbariérovosti (je na ní až 16procentní spád), musí každého vozíčkáře doprovázet zdatný asistent.
Punkevní jeskyně mají celoroční provoz. Vzhledem k obrovskému návštěvnickému zájmu se i osobám na vozíku důrazně doporučuje rezervace prohlídky, a to především od dubna do října. Z technických důvodů je pro ně vstup možný pouze při první nebo poslední prohlídce příslušného dne.
Miloš Kajzrlík, Mosty (kráceno)
