Evropská organizace EURORDIS se už 25 let zabývá formulováním a prosazováním zájmů pacientů se vzácnými onemocněními na úrovni EU. Je také hlavním iniciátorem úsilí směřujícímu k vytvoření společného evropského plánu pro vzácná onemocnění.
Zeptali jsme se jejího ředitele, Yanna Le Cama, a Jenny Steelové, vedoucí oddělení evropských záležitostí, na to, jak by měl společný evropský plán vypadat a co by mohl přinést.
Jak by měl tento společný evropský plán pro vzácná onemocnění vypadat? Co by v něm podle vás nemělo chybět?
Tento plán by měl mít především jasné cíle. Ty by měly být určeny pro každý členský stát a měly by mít časový rámec, ať už jde o zkrácení doby do diagnózy, snížení zranitelnosti lidí se vzácnými onemocněními nebo zlepšení přístupu k léčbě. Tento plán by měl také zahrnovat a sladit všechny politiky, které již existují na národní a mezinárodní úrovni. Měl by také vést a podporovat vznik národních plánů a strategií, aby každá země měla jasno v tom, jak bude postupovat, aby zlepšila životy lidí se vzácnými onemocněními, kteří v ní žijí.
Kdy by měl být plán navržen, projednán a přijat?
Co nejdříve! V roce 2019 stanovil Evropský účetní dvůr jako termín pro „revizi, aktualizaci nebo obnovení“ strategie pro vzácná onemocnění rok 2023 a Evropská komise s tím souhlasila. Ovšem zatím jsme nezaznamenali žádný pokrok. Od zahájení výhledové studie Rare 2030 v roce 2019 probíhají diskuse o tom, jak by měla vypadat. Mnohé se vyjasnilo během nedávných diskusí na expertní konferenci českého předsednictví o vzácných onemocněních.
Kdy bychom mohli vidět konkrétní dopady přijetí plánu a jakým způsobem?
Aby plán nabyl konkrétní podoby, musela by jej navrhnout Evropská komise. Doufáme, že v příštích několika měsících budou přijata opatření, která připraví půdu pro evropský plán pro vzácná onemocnění. Doufáme také, že se můžeme spolehnout na podporu nadcházejících předsednictví EU, včetně Španělska a Belgie, aby se vzácná onemocnění udržela v programu a aby tyto země podpořily vypracování plánu.
Mezi členskými státy existují značné rozdíly v dostupnosti zdravotní péče a léčby vzácných onemocnění. Myslíte si, že by se tyto rozdíly měly snížit? A pokud ano, do jaké míry umožňuje současný soubor pravomocí Evropské unie tyto rozdíly zmenšovat?
Rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o diagnostiku, přístup k diagnostickým nástrojům, přístup k léčbě a způsoby péče, jsou nepřijatelné. Dva lidé narození v různých zemích se stejnou nemocí mohou mít zcela odlišné zkušenosti s péčí i s tím, co jim přinesla. Usilujeme o rovnost v rámci Evropy. Věříme, že stanovením měřitelných cílů, se kterými budou souhlasit všechny členské státy EU, se nerovnosti sníží. I když Evropská unie nemůže přímo zasahovat do členských států, doufáme, že strategie poskytne zemím nástroje, které potřebují, podpoří sdílení osvědčených postupů a určí společný směr pro všechny země.
Zdravotnictví je až na výjimky jednou z oblastí, ve které může EU členské země pouze podporovat, koordinovat jejich úsilí nebo doplňovat jejich aktivity. Unie zde nemá pravomoc přijímat legislativu a nesmí zasahovat do legislativních opatření členských zemí. Mělo by se to změnit a pokud ano, jak?
To je opravdu zajímavá otázka: víme, že se vzácnými nemocemi si žádná země nemůže poradit sama. Rozmanitost zdravotnických systémů a kompetencí by ovšem jakýkoli centralizovaný proces umožnila jen těžko.
Existují však oblasti, kde by centralizovaný proces mohl a měl být prozkoumán. Mohl by fungovat například při společných jednáních o cenách léčby nebo při koordinaci péče o ultra-vzácná onemocnění. Společnou akci o integraci Evropských referenčních sítí do vnitrostátních systémů zdravotní péče vnímáme jako příležitost k zajištění konzistentní výměny informací v rámci Evropské unie, která bude odpovídat potřebám každého členského státu.
Má plán pro vzácná onemocnění zahrnovat i problematiku léků na VO, nebo bude tato problematika dostatečně ošetřena ve farmaceutické strategii?
Plán pro vzácná onemocnění by měl zahrnovat všechny oblasti, které se dotýkají člověka se vzácným onemocněním. Víme, že léčba je pro lidi žijící se vzácným onemocněním považována za nejvyšší prioritu. Je to složité téma, což je přesně důvod, proč doufáme, že evropský akční plán pro vzácná onemocnění by mohl zajistit integraci různých politických iniciativ od těch týkajících se výzkumu, až po ty, které se zabývají dostupností pro pacienty. V současné době se na evropské úrovni pracuje na mnoha tématech – od revize předpisů týkajících se léčivých přípravků pro vzácná onemocnění, jež mají stanovit pobídky, přes zavedení Evropského prostoru pro zdravotní data, jež se zabývá tím, jak lze data využít ve výzkumu a politice, po implementaci nařízení o HTA – to vše by mělo být zohledněno.
ČAVO
