Paní doktorka Jana Lisoňová z kliniky dětské neurologie Fakultní nemocnice Motol připravila pro dětské pacienty a jejich rodiče na sobotu 14. února 2009 valentýnskou Srdíčkovou párty. Připravila vše s přáteli a kolegy a pozvala hosty do klubu La Rosa Negra ve Vodičkově ulici v Praze 1, ale v pátek třináctého byly pronajaté prostory vytopeny. Oslava se musela narychlo přesunout do tanečního klubu Rincon Latino v Praze na Smíchově.
V sobotu nás čeká překvapení, protože do klubu se vchází po prudkých schodech. Jsou tu ale ochotní a usměvaví siláci – dva členové z personálu a Rosťa Klouzal. Vozíčkáře vynesou, berličkáře podepřou a za chvíli jsme všichni nahoře. Potemnělý sál osvětlují jen slabá barevná světla. Všude po zemi se kutálejí barevné balonky. Když do nich vběhnou malé děti, poletují balonky vzduchem a občas nějaký praskne. Jeden z nich později vstoupí do děje loutkového představení.
Po 15. hodině je klub plný, na parket přitančí tři dvojice tanečníků salsy. Tanečníci roztáčejí partnerky, které divoce házejí boky. Moderátor Jakub vyzývá děti, aby si na parketu uvolněném tanečníky vytvořily hlediště z malých židliček. Jakub vysvětluje, že zahraje loutkové divadlo a to pouze s rekvizitami, které posbíral na ulici v Helsinkách. Je až neuvěřitelné, jak lze z odhozené nákupní tašky udělat tělo Karkulky, tělo vlka, jak utržené telefonní sluchátko (ne to od Macha a Šebestové) přetvoří v babičku… Hra začíná severskou zimou, ve které se probudí vlk a zjistí, že má hlad. Pokračuje známou zápletkou s vlkem, kůzlátky a mámou kozou.
Když se kůzlátka nechávají oklamat tenkým hlasem, který si vlk na radu dětského obecenstva nechal upravit u zvířecího doktora, vlk letí s otevřenou tlamou a v tu chvíli praská balonek, zazní výstřel, vlk by se měl skácet k zemi a pohádka by měla šťastně končit. Bylo by ale škoda ošidit děti o pokračování původního příběhu, protože pan loutkoherec svými nápady zcela okouzlil děti i dospělé, vtáhnul je do děje. Děti křičí, radí, fandí, žijí dějem.
Vlk u kůzlátek nepochodil a tak v dalším ději musí sežrat babičku i s Karkulkou. Po vydatném obědě se oddá zasloužilému spánku, ale to ho už operuje pan hajný a místo Karkulky a částečně natrávené babičky (to je originální formulace pana herce) mu do břicha zašívá kameny. Teď je potřeba vlka vzbudit, ale na hajného nereaguje. Klubem se rozléhá mohutný dětský křik „Vlku, vstávej!“. Konec už známe, vlk se s těžkým břichem utopí, novinkou bylo, že jeho duše doputovala až do nebe.
V přestávce představení proběhla první soutěž – hod na kuželky. Odměnou pro úspěšné (ale i neúspěšné) byly loutky houpající se na dlouhé pružině.
Po další soutěži – originální pexeso z frisbee talířů – přibíhá na parket kubánský klaun, kouzelník. Z publika si vybírá chlapce a podává mu sklenici vody, otáčí se a bere do ruky noviny. Chlapec neví, co má dělat, chystá se vodu vypít, ale kouzelník mu zastavuje ruku, sklenici bere, nalévá vodu do rozevřených novin, novinami několikrát zamává, otočí a do sklenice z nich nalévá mléko. Při současné ceně mléka bych také chtěl umět toto kouzlo. Následně noviny roztrhá a za několik okamžiku z útržků zpětně sestaví celé noviny.
Propouští chlapce a z davu vytahuje mladou ženu. Chvíli s ní tančí a pak ji nechá položit se na parket. Z pouzdra vytahuje tři dlouhé nože, spíš mačety. Pokouší se s nimi žonglovat, ale ty s kovovými zvuky o sebe narážejí, padají na parket. Pak se rozkročí a stoupne si nad ženu a začíná žonglovat. Pomalu přechází k hlavě, kdyby některý z nožů vypadl z ruky… Napětí by se dalo krájet, ale vše dobře dopadlo, mladá žena přežila. Nádherné vystoupení.
Celým zbývajícím odpolednem probíhaly další hry, tančilo se. Párty se povedla, děti odcházely se zářícíma očima, dospělí spokojení, že si jejich ratolesti užily. Děkujeme Vám!
Roman Folvarský
