Ochrana technického dědictví ukazuje vyspělost a technickou úroveň jednotlivých národů. České země patřily v minulosti k průmyslovému srdci rakousko-uherské monarchie a Československo k nejvyspělejším průmyslovým zemím světa. Mezi klíčové průmyslové obory patřila výroba lokomotiv, vozů a nejrůznější železniční techniky. Tuto techniku lze dnes obdivovat v železničním muzeu Českých drah v Lužné u Rakovníka. Národní dopravce se tam stará o řadu unikátních památek.
Kouzelná krajina křivoklátských lesů obklopuje historické depo s klasickou polokruhovou rotundou a točnou. Hned za ní jsou vzrostlé borovice, břízy a další stromy, které vytvářejí jedinečnou kulisu železničnímu muzeu. Každý rok ho navštíví tisíce návštěvníků včetně osob s různým druhem handicapu. Zde se nachází tepající srdce Centra historických vozidel Českých drah a největší unikáty v jejich sbírce historických vozidel.
„Centrum historických vozidel je specializovaná organizační složka Českých drah, která pečuje o muzejní vozidla, zajišťuje jejich opravy, ale také technicky a provozně zajišťuje nostalgické jízdy národního dopravce a provozuje zdejší muzeum,“ říká Marek Plochý, ředitel Centra historických vozidel Českých drah v Lužné u Rakovníka.
Centrum se stará o více než 400 různých vozidel. „V péči máme jak parní lokomotivy a historické osobní vozy, kterým se lidově přezdívá „dřeváky“ a lidé v nich cestovali na obyčejných dřevěných lavicích, tak modernější typy elektrických a motorových lokomotiv, vozů a jednotek a k tomu odpovídající muzejní vozy přezdívané „koženky“. Ty naše mají svůj dobový nádech, a tak jsou opravdu stále zeleně natřené, jako tomu bylo před rokem 1989 u bývalých ČSD. Sedačky uvnitř jsou stále potažené tradiční koženkou,“ představuje přehledně sbírku Marek Plochý.
Mezi největší unikáty, které lze spatřit právě v Lužné, patří parní lokomotiva 414.096 s trochu komickou přezdívkou „Heligón“. Byla vyrobená ve vídeňské lokomotivce už v roce 1906. „Tyto stroje jsou asi jen tři na světě a nám se podařilo opravit mašinku do provozuschopného stavu. Dnes je to jedna z nejstarších provozních lokomotiv v Evropě. Pravidelně s ní podnikáme malé vyjížďky areálem muzea a stanice v Lužné a několikrát do roka vyráží i na větší cestu do Krupé a Kolešovic. Obvykle s ní jezdí neobvyklé otevřené vyhlídkové vozy, kterým se říká Dakar“, láká na projížďku historickou soupravou ředitel Centra Marek Plochý.
V Lužné u Rakovníka si lze prohlédnout i další skvosty z československé a české železniční historie. Nachází se zde několik malých lokálkových párovek i větší stroje, které vozily osobní vlaky, rychlíky i nákladní soupravy na hlavních tratích. Mají roztodivné přezdívky, například „Kafemlejnek“ podle baňatého komína ve tvaru starého ruční mlýnku na kávu, „Všudybylka“, která byla všude zdejší a jezdila doslova na všech typech tratí, nebo modře lesknoucí se „Papoušek“ a „Albatros“ připomínající svými barvami pestré opeřence.
V expozici jsou zastoupené také modernější stroje. Legendární červený „Hurvínek“, který se asi nejvíce proslavil ve filmech Kalamita s Bolkem Polívkou a Slunce, seno, jahody od Zdeňka Trošky, a větší poválečné motorové vozy s přezdívkami „Singrovka“ nebo „Kredenc“.
„Skutečným unikátem mezi motorovými vozy je ‚Stříbrný šíp‘. Těsně před válkou vyrobila legendární lokomotivka ČKD Praha jediný prototyp, který si v důsledku událostí ve 40. a 50. letech minulého století moc nezajezdil, ale jako zázrakem se dochoval do dneška a je jedinečnou ukázkou vývoje lehkých a rychlých motorových vozů u ČSD v první polovině 20. století,“ představuje vínovo-stříbrný vagónek Marek Plochý.
I když na Rakovnicku nejsou žádné elektrifikované tratě, nechybí v muzeu i několik charakteristických elektrických lokomotiv. Například hned u vchodu je zástupkyně první velké série elektrických lokomotiv z plzeňské Škodovky řady E 499.0 s přezdívkou „Bobina“.
„Naše muzeum funguje v prostorech bývalého depa. Máme tady dokonce stále jednu halu, která není běžně přístupná, protože v ní stále historické stroje opravujeme. Atmosféru depa se snažíme v rámci možností zachovat, aby návštěva expozice byla skutečně autentická. Kvůli tomu zde máme mnoho překážek, hlavně kolejí, které lze překonat pouze na vybraných místech. Přesto se snažíme co nejvíce zpřístupnit železniční muzeum i lidem na vozíku nebo nevidomým. Bezbariérový je nový vstupní objekt s pokladnou, samozřejmostí je bezbariérové sociální zařízení. Na vozíku se člověk dostane také k naší hlavní atrakci, kterou je rotunda a točna. Dál mezi koleje však už musí pomáhat silné ruce doprovodu,“ přibližuje přístupnost železničního muzea jeho ředitel.
V Lužné u Rakovníka je deponovaný také salonní vůz Aza 080, legendární Masarykův salonní vůz, který obdržel ke svým 80. narozeninám. Tento klenot se vystavuje jen při vybraných příležitostech. Pro železničáře má stejný význam jako pro všechny Čechy svatováclavská královská koruna.
„Bez práce dobrovolníků a železničních fanoušků by byla činnost Centra historických vozidel, muzea a nostalgické jízdy nemyslitelné. Po celé republice spolupracujeme s několika stovkami dobrovolníků, kteří jsou jak z řad železničářů, tak z jiných oborů. Díky nim můžeme nabídnout nostalgické jízdy třeba na Vysočině, jízdy motoráčky z Břeclavi do Lednice nebo na Valašsku, kde jezdí parní lokomotiva 423.041 Velký Bejček, o kterou se stará parta nadšenců v depu ve Valašském Meziříčí,“ říká Marek Plochý.
Petr Šťáhlavský (Mosty, kráceno)
